wz

úvodí stránka
novinky
murphyho zákony
fotogalerie
život včel
včelí produkty
čsv
odkazy
slovníček
materiály

WEBMASTER

HLAVNÍ ZÁSADY STARÝCH VČELAŘŮ

Divil jste se již někdy tomu, proč váš dýmák uhasíná právě tehdy když jsou včely nejvíce neklidné, nebo proč se váš roj usadil na vyšší větvi než kdykoli předtím? Měl jste již někdy pocit, že musejí existovat nějaké všeobecně platné zásady, nějaké základní principy, zásadní důvody, proč se navzdory všem opatřením některé věci nedaří? Už se nedivte. Vždyť princip, z něhož profesionálově již po léta čerpají útěchu nad troskami svých nezdarů, je Murphyho zákon. Protože má univerzální platnost, lze ho aplikovat také na všechny aspekty včelaření.
Nikdo není vůči tomuto zákonu imunní!
Ve své základní formě je Murphyho zákon jednoduchý podobně jako většina důležitých univerzálně platných principů.

Jestliže může něco špatné dopadnout, jistě se tak stane!

Zákony, které mají základní platnost

1. Včely, pokud jde o včelaření, jsou bystřejší než včelaři.
2. Nejvíce rozšířeným mýtem o včelaření je ten, že včely jsou chovány.
3. Včelstvo, kterému se v nejvhodnějších podmínkách věnuje všestranná péče, udělá to, co se jemu bude hodit nejlépe.
4. Největší radost ze včelařeni mají ti, kdo mají minimální nároky na užitek z něho.


Základní Murphyho zákony o tom, kterak vést včelstva

1. „Vést včelstva“ ve včelaření znamená, že si včely dovedou poradit samy jak přežít, navzdory včelaři.
2. Jednoduché řešení nějakého problému při včelařeni se objeví okamžitě potom, když jste nastrojili řešení obtížné.
3. Kladným výsledkem toho, že jste nic neudělal, když jste byl při řešení nějakého včelařského problému v rozpacích, je uspokojení, že jste aspoň situaci nezhoršil.
4. Jestliže jste na pochybách, jak řešit nějaký včelařský problém, nedělejte nic — problém zmizí sám.
5. Uteplováni včelstev pro přezimování v našich oblastech je vysoce prospěšné proto, aby se včelař zahřál.
6. Je vešmi pravděpodobné, že bude pršet v den, kdy plánujete práci se včelami, než v den předcházející nebo následující.


Murphyho zákony, které ovládají rojeni nebo jeho kontrolu

1. Roj kteréhokoli jiného včelaře se vždy usadí na nižší větvi.
2. Rojení vážně začíná právě v době, kdy vám dojde zásoba rezervních úlů.
3. Bezpečný způsob jak snížit počet zjištěných rojů na vaši včelnici, je ten, že přijdete-li na včelnici, nikdy roje hledat nebudete.
4. Rojeni včelstev lze úplně eliminovat, budou-li se chovat místo včel kuřata.


Murphyho zákony, jimiž se řídí chov matek a jejich přidáváni

1. Matku nejsnáze najdeme, když ji nepotřebujeme nalézt.
2. Nádherný plod objevíte ve včelstvu, o kterém jste se domníval, že je bez matky, a to právě následující den po objednáni nově, drahé matky.
3. Obtíže s přidáváním nových matek rostou úměrně s jejich cenou.


Murphyho zákony, jimiž se řídí bodáni včel

1. Naše reakce na včelí bodnuti se zvětšuje úměrně s tvrzením, že včelí bodnutí je pro nás bez účinku.
2. Pečlivě nasazený závoj nás nemůže uchránit před popuzenou včelou, která nás chce bodnout za každou cenu.
3. Rukavice, které by spolehlivě chránily před bodnutím, neexistují.
4. Kotníky a drobné klouby prstů vylučuji feromonům podobné látky, které jsou mimořádně přitažlivé pro popuzené včely.


Murphyho zákony o vědomostech týkajících se včelaření

1. Úplná znalost včelařeni je vyloučena, neboť čím více se člověk učí, tím více dochází k poznáni, že se musí učit ještě více.
2. Tou měrou, jak budou vaše vědomosti týkající se včelařeni růst, budou se vaše znalosti včelaření zmenšovat.
3. Když se nakonec naučíte včelám rozumět, vaše včely se změní.
4. Váš absolutně brilantní nápad, který měl zrevolucionovat včelaření, byl již v roce 1851 vyzkoušen Langstrothem a od tě doby publikován ve včelařských časopisech nejméně třikrát.
5. Vždy se najdou aspoň dva odborníci, kteří vám poskytnou zcela protichůdné rady, týkající se jakéhokoli problému práce se včelstvy.


Murphyho zákony týkající se vybaveni včelaře

1. Tendence dýmáků uhasnout se zvětšuje s agresivitou včel.
2. Pravděpodobnost, že zapomenete vzít s sebou na vzdálenou včelnici důležitou pomůcku, je úměrná vzdálenosti vaší včelnice od vašeho bydliště.
3. Že se mračí a zvedá vítr, je přímým důsledkem toho, že jste si nasadil ochranný závoj a rozdělal oheň v dýmáku.


Murphyho zákony, jimiž se řídí produkce medu

1. Dobrovolní pomocnici se objeví vždy právě v době po vytáčeni medu a jeho plnění do sklenic.
2. Nejvyšší ceny medu se platí právě před nebo potom, kdy jste dodal na trh všechen přebývající med.
3. Včelařením můžete vydělat peníze - až 2 Kčs za hodinu.


Murphyho zákony pro začátečníky

1. Včelstva se zkušeným včelařům dodávají mírnější než včelařům začátečníkům.
2. Objednané včelí matky dojdou vždy poštou právě v pátek odpoledne po její poslední roznášce.


Kdo je včelař?

Včelař musí být současně truhlář, zahradník, botanik, přírodovědec, zoolog, chemik, natěrač, elektrikář i zámečník. Vůbec musí rozumět všemu, dokázat zabývat se vším. Musí umět konstruovat, kreslit, vařiti dez­infikovat. A takž léčit. A to nejen včely. Často i členy své rodiny. (Samozřejmě, že včelími produkty). Včelař je optimista. Myslí na příští snůšku. Zapomíná na tu poslední, která na celé čáře zklamala. Je-li krásný slunný den příroda je v plném květu a včely pilně létají za snůškou, včelař se štěstím usmívá. Když v do­bě hlavní snůšky stále a stále prší, ustaraně vyhlíží oblohu a vzdychá. Včelař je svědkem zázračných je­vů přírody - zázraku zrozeni i umí­rání. Pocit řádu, jímž je veškeré pří­rodní dění ovládáno, je mu vlastní. Neví nic o pracovní době, nepotře­buje uspávací tablety. Ke včelaření jsou třeba obyčejné lidské vlastnosti - sila a nezdolnost. Včelař je vždy přesvědčen, že může uskutečnit nemožné a že nikdo mu nemůže určit, kterou cestou se má dát! Včelař je cestovatel. Naloží tucet včelstev na kodrcavou vlečku s úly pevně přivázanými drátem a za soumraku je převeze po hrbolatých cestách za snůškou do vzdálenosti třeba dvaceti i více kilometrů. Zapomíná kolik překážek musel překonat, kolikrát museli zaklet, když vi­děl úly překypující včelami a medníky plnicí se medem. Usmíval se, vždyť čas a námaha nebyly vynaloženy marně.

Včelařské perličky

Jednoho dne mi zvoní mobil v práci. Podívám se, volá mi tatínek. Zvednu to a říkám „Co potřebuješ?“. V telefonu slyším „Takových rojů, co já budu dělat?“. Odpověděl jsem mu, že za chvíli končím, a že mu přijedu pomoci. Po chvíli přijedu na stanoviště za taťkou a on mě vítá „Ahoj kde se tu bereš?“. Popírá, že by mi volal.
Nakonec se to vysvětlilo. Mluvil si pro sebe a bydlem, kterým sundával první roj opakovaně zmačkl mobil ve své náprsní kapse a vytočil poslední volané číslo.

Jindy přijíždím na kočovné stanoviště v lese a v průseku cesty, kterou jedu vidím stoupat roj. Potřeboval jsem projet, abych se otočil a tak jsem jel. Otočil jsem se a zastavil. Roj mezitím vystoupal asi do 8-mi metrů a začal se shlukovat. Část včel však stále stoupala a klesala od hroznu a ž k zemi. Na zemi jsem zahlédl shluk včel. Rozhrnul jsem jej a ke svému úžasu jsem našel matku, ale přejetou.

Jeden včelař mi tuhle vyprávěl podobný příběh jak sundával roj z rozsochy větví pomocí brokovnice. Údajně roj spadl, nechal se sebrat do přiloženého rojáku. Avšak na náběhu při jeho usazování při prohlídce matky zjistil, že má obě křídla ustřelená!!!???

Jsem pro vše nové - rozumné, ale obdivuji i moudrosti našich předků. A tak jsem si jednou vzpomněl na způsob jak nalákat roj. Na našem tradičním kočovném stanovišti v lese měl můj taťka krásný roj na vysoké borovici. Osobně nad takovým rojem mávnu smutně rukou. Tentokrát jsem si vzpomněl na postup, kdy naši předci rozmačkali hrst trubců a pomazlali jimi místo kam chtěli roj nalákat. Provedli jsme to na prázdném úle, který jsme umístili pod roj. Druhý den taťka smutně konstatoval, že roj je pryč, když chtěl odjet šel pro nastražený úl a jak se ulekl, když zjistil, že není tak lehký jak si myslel, ale že je plný včel.

Trocha ,,VČELÍ PRAVDY" a poezie nikoho nezabije.

V Č E L Í P R A V D A

Včela člověku - prolog

Tobě člověče opyluji tvé zahrady,
aby dávaly plody Tobě i dětem.
Skrze mne dostává se Ti bohaté úrody
z Tvých polí a luk.
Tobě dávám mateří kašičku,
která Ti navrací sílu
a Tvé ženě krásu a hebkou pleť.
Vám lidé nosím pyl,ambrosii i nektar,
jídlo Bohů.
Vám dávám propolis, který léčí nemoci
lidského stáří a dává hlas houslím.

Tobě člověče dám i vosk Tvé svíce poslední.
Beze mne se nenasytíš!
Tvá příroda Tě nepohostí!
Beze mne se neuzdravíš!
Tvé byliny Tě nevyléčí!

Jsi silnější, jsi na řadě, chraň nás, sic spolu Z A H Y N E M E!

Pravdy experimentu


Je dávno známo = Neobtěžoval jsem se vyhledávat reference. Má se za ... = Já si myslím. Všeobecně se má za... = Pár ostatních lidi tomu taky věří. Není nemyslitelné mít za... = Pakliže věříš tomuhle, věříš všemu. Je teoreticky důležitý = Já si myslím, že je to zajímavé. Je prakticky důležité = Něco z toho můžu mít. Tady se ukazují typické výsledky = Tady se ukazují nejlepší výsledky. Tři výsledky byly zvoleny pro další studie = Ty ostatní se popíraly, takže jsem se na ně vykašlal. Čtyřhodinová zkouška nebyla prošetřena = Upadla mi na podlahu. Čtyřhodinová zkouška není možná signifikantní - Upadla mi na podlahu, ale většinu jsem nametl zpátky na lopatku. Nebylo možno dat definitivní odpovědi = Experiment se nepoved, ale já to alespoň můžu někde publikovat. Správné v rámci jednoho řádu = Chybný. Víc práce je potřeba = Tenhle článek sice za nic nestojí, ale na druhou stranu ty ostatní články taky ne. Tento výzkum má vysokou hodnotu = Dostanu peníze na pokračování v experimentování. Děkuji panu X za pomoc s pokusy a panu Y za plodnou diskusi o vyhodnoceni výsledku = pan X udělal experimenty a pan Y mi je vysvětlil.

Vojíni s jedovatou dýkou


Do jaké míry se povídka Josefa Křemena "Vojíni s jedovatou dýkou" uveřejněná v jeho knize "Ze života včel a včelařů", vydané v roce 1914, zakládá na skutečných událostech, můžeme asi již dnes jen spekulovat. Každopádně stále zůstává neměnnou skutečností, že i ten nejotrlejší voják vezme raději nohy na ramena před rojem malých ale odhodlaných bojovnic s "jedovatou dýkou".

Že jsou včely statečné rekyně, jež mají při sobě nebezpečnou zbraň proti různým vetřelcům, kteří by chtěli porušiti jejich rodinný klid a mír, jest všeobecně známo. Je to jedem naplněná dýka, kterou mají pečlivě ukrytou ve zvláštní pochvě. Ani se nenaděješ, vytrhne dělnice svou zbraň a vrazí ji do těla tvého. Zároveň vpustí jed do rány, který menší zvířata je s to i usmrtiti. Člověku způsobí toliko palčivou ránu. Jé-li však včeliček mnoho a jsou-li rozrušené, mohou i větší zvířata usmrtiti. Proto se nedivme, že netouží nikdo po tom, aby se s rozhněvanými včelami setkal, a že často i otužilí vojíni, kteří se vrhají zmužile v bitevní vřavu, a smělí loupežníci dali se před nimi na útěk. Uvádím tuto několik takových případův: V třetí mithridatské válce obléhal Lukullus město Themiskru a byl přinucen včelami k ústupu.

D. Rocca vypravuje, že několik plavců řeckých napadlo silně obsazený turecký koráb, do něhož vhodili několik úlů se včelami, které se vrhly na Turky a dopomohli Řekům k vítězství. Také surové vojsko janičarské sultána Amurata bylo v Albele zahnáno z prolomených již hradeb včelami.

Starodávná pověst vypravuje, jak byl r. 1443 Stolní Bělehrad v Uhrách zachráněn před divokými hordami tureckými, vedenými Muradem.

Starci, ženy a děti uchýlili se ze strachu do kostela, kde prosili o pomoc a ochranu boží. Měšťané s posádkou na rychlo opravovali hradby. Když však se objevily v dáli turecké prapory, zmalomyslněli tak, že se chtěli dáti na milost a nemilost sultánovi. Tu objevil se v předních řadách Štěpán Fehér, který povzbuzoval obránce dojemnými slovy k odporu. "Raději smrt než porobu!" zvolal. "Bůh nám pošle. množství pomocníků, kteří nám pomohou v obranč."

Udivení obráncové teprve později se dověděli, které pomocníky myslí, když se svými soudruhy za soumraku přinášel na hradby koše se včelami.

Druhého dne nastal krutý boj. Obhájcové měli pernou práci s nepřítelem. Byloť dvacet fanatických Turků proti jednomu. Již ochabovali a zdálo se, že podlehnou, když Fehér dal znamení, aby košnice (slaměný úl) hodili na hlavy nepřátel.

Včely dopadnuvše na zem rozzuřily se tak, že bodaly jako vzteklé nejen Turky, ale i jejich koně, kteří se plašili a takový nastal zmatek, že nepřítel volil raději ustoupiti. Od té doby chovali tamní občané velikou úctu ke včelám a každoročně velké voskovice z čistého včelího vosku obětovali na památku do svého krásného chrámu Páně.

V třicetileté válce byl švédský vůdce Reichvald zahnán od města Vissingen v Němcích včelami. Na památku toho konají tamní občané každoročně průvod z města k Mariánské kapli.

V Turecku utekl loupežník do domu a ohrožoval střelbou každého, kdo se chtěl přiblížiti. I napadlo lidi, aby do oné místnosti, kde se zdržoval, hodili včely. Ty ho bodaly, a proto vyskočil, načež byl jat.

Za války francouzsko-pruské chtělo několik pruských vojáků u Bomovi vyloupiti několik úlů a uráželi z té příčiny šavlemi medníky. Ale včely se vyřítily a osm jich k smrti ubodaly; ostatní se pak musili léčiti. Když vedlo Rakousko r. 1866 s Prusy válku, stal se tento případ, který je zaznamenán v německých vojenských spisech. Fysilírský prapor třetího gardového pluku vytrhl ze vsi Studence, která byla slabě obsazena a zapálena. Střelba a válečný lomoz pobouřily včely, jež se vrhly na Prusy, kteří postupovali zmužile proti Rakušanům, tak, že se musili zachrániti útěkem.

Něco podobného stalo se v rozhodné bitvě dne 3. července. První prapor pěšího dolnoslezského pluku dobyl před druhou hodinou odpolední Račic. Oddíly obou jeho divisí podnikly útok na Sendražice, na jejichž výšinách rozestaveno bylo naše dělostřelectvo. Ve vsi utkali se Prušáci s Rakušany. Granáty rozbíjely v Sendražicích úle. Včely strašně rozvzteklené vrhly se na pruské vetřelce, kteří měli co dělati, aby se jim ubránili. Také v Opatovicích utekli Prusové od včelína faráře Hanáka.

Slavný generál anglický Robert vypravuje o svém pobytu v Indii toto: Byl jsem v táboře, když najednou zalehne k mým uším lomoz. Vojáci ujížděli ve zmatku, aniž bych byl viděl nepřítele a slyšel střelbu. Sednu na koně a jedu tam, abych zvěděl, co se stalo. Důstojník vrazil kopím do včelího hnízda a včely se rozzuřily tak, že celý pluk rozprášily. Nejvíce pobodaly skotské horaly, kteří nosili krátké kalhoty a měli holá kolena.

Murphyho zákony jsou z CD "Včelařská encyklopedie 2005" přítele Jana Jindry.
Navštivte i web přítele Jindry.